Socioložka: Když se politici vzdávají mandátu, chtějí si zachránit pověst

Veřejné mínění je v případech sexualizovaného násilí či obtěžování stále více nakloněna na stranu pachatelů. I proto se podle socioložky Barbora Holubová oběti často nedomôžu spravedlnosti.

O případech politiků Dominika Feriho a Jana Herák, kteří čelí obviněním ze znásilnění, respektive zneužívání dětí, říká, že pokud mají údajní pachatelé vytvořen image a gloriolu nedotknutelnosti, opravdu mohli mít pocit, že se jim takové chování „propeče“.

„Zejména pokud už se takto chovali iv minulosti a viděli, že se nic nestalo,“ tvrdí.

Vidíte nějaké pojivo mezi skandály Dominika Feriho a Jana Herák, kromě toho, že se jejich kauzy převalily najednou?

Samozřejmě, je jich více. Zní to možná triviální, ale oba případy spojuje to, že jde o muže.

Z výzkumů víme, že sexualizovaného násilí a sexuálního zneužívání se většinou dopouštějí muži, ať už ve vztahu vůči nezletilým osobám, svěřenkyně, nebo kolegyním či spolužačkám, manželkám a partnerkám. Jedna ze sociokulturních teorií říká, že takové chování mužů vůči ženám způsobuje nerovná rodová stratifikace.

Zároveň do toho vstupují určité výchovné vzorce, pro které se cítí být oprávněni takto zacházet se ženami.

V případě pana Feriho je z popisů v médiích zjevné, že se k ženám choval jako k sexuálním objektem, které jsou mu podřízeny, ponižoval je a „zmocňoval“ se jich. A v případě obou mužů je jejich další přitěžující okolností, že měli určité postavení. Vytvářeli kolem sebe image a gloriolu, která vzbuzovala dojem nedotknutelnosti.

Má vyšší postavení lidí, kteří se dopustí sexuálního násilí, vliv na to, jak jejich činy vnímá společnost?

Toto postavení ovlivňuje jednak reakci samotných žen, které byly jejich násilí vystaveny, ale i okolí, dokonce i části odborné veřejnosti. U pana Feriho jde o to, že byl vnímán jako „hvězda“ už na právnické fakultě, hvězda Instagramu a také jako poslanec a politik s velkým volebním potenciálem.

U pana Heraki v době spáchání některých údajných skutků šlo o veřejně a mediálně známou osobu. Prezentoval se jako někdo, kdo se věnuje dětem, organizuje pro ně tábory, připravuje děti do života a celkově je veřejnosti prospěšný.

Dá se říci, že čím vyšší postavení, tím vyšší je náchylnost k pocitu beztrestnosti?