Při ultraběhu je hranice zdraví tenká. Sama na ní často balancuje

Kdysi byl pro ni vrcholným zážitkem luxusní večírek a účinkování v nekonečných seriálech. Pak však začala běhat ultra dlouhé tratě. Dnes se považuje za profesionální dobrodružky, která běhá v často v extrémních podmínkách a s extrémním nasazení.

„Je v tom velký kus sebezapření, ale naštěstí jsem ten typ člověka, kterému když něco nejde, zatne zuby a udělá vše pro to, aby se zlepšil. A s průměrem se spokojím málokdy. Hlavně jsem včas pochopila, že pohodlným způsobem života pohodlí v životě nedosáhnu, „píše ve své knize Najdu odvahu ultrabežkyňa LENKA Vacvalová.

Popisuje v ní, jak během 16 dnů proběhla Cestu hrdinů SNP, kterou většina turistů prochází čtyři až pět týdnů. Zážitky z ultrabehov, kterých už absolvovala několik, sdílí na svých sociálních sítích, kde ji sleduje přes 70 tisíc lidí.

Ultra dlouhé vzdálenosti jsou podle ní zdravé, ale ultrabeh rozhodně není pro každého a pokud se chce člověk poznat, měl by něco dělat i tehdy, když ho to přestane bavit.

Nedávno jste na svých sociálních sítích měli výzvu, že každý den v týdnu zajedete vzdálenost maratonu. Za týden jste tedy měli udělat 294 kilometrů. V neděli jste působili poměrně zničeně, přesto jste večer uvažovali, že si půjdete zaběhnout ještě šest kilometrů, abyste svůj výkon zaokrouhleny na rovných tři sta. Mysleli jste to vážně?

Uvažovala jsem nad tím. A velmi vážně. Myslím, že drtivá většina běžců a běžkyně, které znám, ráda zaokrouhluje své běhy na symbolické cifry. Například chtějí zaběhnout desítku, polmaratón, maratón a podobně.

Uznávám, že v tomto případě šlo o velmi tenkou hranici mezi cílevědomostí a bláznovstvím. Naštěstí problém rozsekl můj přítel a jednoznačně tento nápad označil za hloupost.

Lenka Vacvalová (1989)

Rodačka z Beluše-Hloža absolvovala Soukromé konzervatoři Dezider Kardoš v Topolčanech, později pokračovala v Praze na Vyšší odborné škole herecké.
Moderovala pořady o módě a hrála v několika českých televizních seriálech jako Na vodě, Sanitka 2, Kolabs, ale také po boku herce Mads Mikkelsena v road movie Move on.
Běhu se nejprve začala věnovat rekreačně, momentálně má za sebou několik ultramaratonů.
V roce 2018 proběhla 500 km trasu z Košic do Prahy a udělala 470-kilometrový proběh za polárním kruhem na švédské Kungsleden.
V roce 2019 za šestnáct dní proběhla 770-kilometrovou trasu Cestu hrdinů SNP, o rok později zas absolvovala 880-kilometrový proběh přes Pyreneje na trase GR11.
Nedávno jí v češtině vyšla kniha Najdu odvahu.
Váš přítel vám na ten večer dal domácí vězení, ale mnozí z vašich fanoušků se rozhodli, že těch 6 kilometrů opotřebovány za vás.

Bylo to velmi milé. Mnozí lidé mi pak na sociální sítě posílali své šestikilometrové běhy.

Byli i tací, kteří mi psali, že si dávají letní výzvu a opotřebovány šest vertikálních kilometrů, tedy šest kilometrů v převýšení.

Běhat tak mnoho, tak daleko a v takových podmínkách je obdivuhodné a motivující. Není však za potřebou doslova lovit extrémy i značný kus marnivosti?

Pokud budu zcela upřímná, jistá ješitnost tam určitě je. Jinak bych nechtěla dohnat na konci sil ještě dalších šest kilometrů, abych měla pěkných tři sta.

Já však k běhu a ke všem extrémům přistupuji zejména jako k sebepoznávání. Právě díky špatným podmínkám a velkému vypětí se člověk nejlépe pozná.

Je přitom jedno, jestli velmi dlouho běží, nebo jde na dlouhý pochod s batohem nebo zažije něco jiného.

V těchto situacích člověka obvykle zastihnou jeho nejhorší vlastnosti a musí se jim podívat do tváře, překonat je nebo se s nimi vypořádat.

V knize Najdu odvahu, ve které popisujete svůj 16-denní běh Cestou hrdinů SNP, píšete, že pokud se chce člověk poznat, měl by něco dělat dlouho.

Ano, o tom jsem přesvědčena. A opravdu je úplně jedno, jestli běhá, kráčí, pečuje o zahradu nebo vyšívá.

Setkání se sebou samým nepřichází tehdy, když se nám chce, máme tempo a věci se nám daří, ale tehdy, když se musíme překonat.

V knize mluvíte io svých běžeckých začátcích. „Měla jsem za sebou nulovou sportovní minulost a před sebou tak trochu rozpačitou budoucnost. Nemyslím, že by mi v době mých běžeckých začátků něco vysloveně chybělo, ale měla jsem pocit, že nejsem šťastná. Točila jsem nekonečný seriál, chodila na showbizové večírky a čekala, co mi život přinese. „Víte pojmenovat, co vám běh, speciální ultrabeh přinesl?